Květové chiméry

Slovo chiméra známe pravděpodobně z řecké mytologie, kdy označovalo příšeru s hlavou lva, tělem kozy a ocasem draka. Z biologického hlediska se jedná o organismus, jehož tělo tvoří tkáně různého genetického původu. U afrických fialek označujeme jako chiméry takové rostliny, které mají uprostřed každého okvětního plátku proužek jiné barvy. Chiméry nelze množit listovými řízky, protože si tak nezachovají své typické vybarvení.

Květová chiméra Emerald City.Květová chiméra Sharon.Květová chiméra Myrthe.

Existují ovšem i fialky, které mají na květech pruhy, a přesto nejsou skutečnými chimérami. Dají se totiž s úspěchem množit pomocí listových řízků. Často se takovým fialkám říká pinwheels, protože barvou a tvarem připomínají větrníky.

Pinwheels.Pinwheels.

Jak probíhá mutace do chiméry?

Chiméry jsou náhodnou hříčkou přírody, jejich vznik zatím nelze naplánovat. Jedná se o druh genetické mutace. Příčinou může být reakce na stres, radiaci, toxiny, vysoké teploty, pH, extrémní zasolení substrátu apod.

Růst tradiční africké fialky probíhá především na vrcholu listové růžice. Všechny buňky takové rostliny mají stejný genotyp (A). Někdy ale mohou buňky během vývoje nové rostlinky zmutovat a vytvořit tak novou, geneticky odlišnou buněčnou populaci (pletivo), která se liší od starších buněk (B). Tehdy může nastat jedna ze dvou věcí:

  • buňky s původním genotypem se přestanou dělit a jsou postupně nahrazeny buňkami s novým genotypem (C). Nová rostlina nebude stejná jako mateřská rostlina. Tento typ mutace je označován jako sport.
  • někdy oba genotypy pokračují ve společném růstu a nadále se dělí (D). Výsledkem je rostlina složená ze dvou geneticky odlišných fialek – chiméra. U afrických fialek se jedná o periklinální chimérismus, to znamená, že původní pletivo je obklopeno pletivem jiného genetického původu. Vznikají pruhované květy, tvořené novou i původní barvou zároveň.

Mutace

Jak si ověřím, že se z běžné odrůdy stala chiméra?

Pokud máme podezření, že nám běžná fialka zmutovala do chiméry, můžeme si ji ověřit. Vylomíme větší počet listů, z nichž vypěstujeme nové rostlinky. Pokud budou potomci kvést stejně jako mateřská fialka, tak se o pravou chiméru nejedná. Jestliže potomci budou kvést jednobarevně nebo jinak než původní rostlina, tak máme ve sbírce chiméru. Mnohé chiméry jsou registrovanými sporty běžných odrůd, takže je můžeme přejmenovat.

Množení chimér

U rostlin rozlišujeme dvě základní geneticky odlišná pletiva:

  • mezofylové (pletivo mezi svrchní a spodní pokožkou listu, laicky střed listu)
  • epidermální (krycí pletivo, pokožka)

Běžné fialky mají v obou typech pletiva (v mezofylovém i epidermálním) stejné geny pro barvu květu. Naopak chiméry mají geny v obou pletivech odlišné. Chiméra je tedy složena ze dvou různých jedinců, kteří žijí pospolu, ale přitom si zachovávají relativní samostatnost. Epidermální pletivo dává vzniknout vnějšímu okraji chimérického květu, zatímco mezofylové pletivo způsobuje vykreslení středového pruhu chiméry.

Množení chimér

Všechny africké fialky (s výjimkou chimér) lze množit pomocí listového řízku. Pokud máme štěstí a nová rostlinka nesportuje, získáme kopii mateřské rostlinky. V případě chimér ale množení listem nefunguje. Důvodem je to, že jakákoliv nová fialka množená listem se utváří pouze z epidermálního pletiva. U běžných fialek nevadí, že se při množení nevyužije také mezofylové pletivo, protože oba typy pletiva obsahují stejné geny. U chimér je ale situace jiná. Jelikož nové rostlince bude chybět pletivo mezofylu od chimérické matky, dojde ke ztrátě typických pruhů. Chceme-li získat kopii chiméry s pruhovanými květy, musíme rostlinu namnožit takovým způsobem, aby potomek obsahoval oba typy pletiva – odnoží nebo květním stvolem. Nutno ale dodat, že ani jedna z metod není 100% spolehlivá a před prodejem chimér dalším pěstitelům bychom měli vyčkat alespoň do prvního kvetení.

Občas se stává, že nová rostlinka vypěstovaná z listu chiméry má chimérické znaky. Ty ovšem nezdědila po své chimérické matce. Fialka se v zárodku vyvíjí zcela normálně – bez pruhu. V dané fázi to ovšem nevidíme, protože rostlinka ještě nekvete. Do chiméry zmutuje až během svého vlastního vývoje.

a) množení dceřinnými odnožemi

Téměř každá fialka vytvoří čas od času odnože, které mívají zpravidla stejné vlastnosti jako mateřská rostlina. Pro pěstitele běžných odrůd jsou odnože noční můrou, protože narušují symetrický růst rostliny a odčerpávají matce energii, kterou by mohla lépe využít ke svému růstu a podpoře kvetení. Naopak pěstitelé chimér očekávají růst odnoží s velkým nadšením, protože se jedná o nejjednodušší způsob množení chimér. Čím více odnoží, tím lépe. Odnože necháme dorůst do takové velikosti, abychom je dokázali bezpečně vylomit. K vylomení je dobré použít např. hrot pastelky, kterým odnož podebereme přímo v místě napojení na krček mateřské rostliny. Protože odnože nemají vlastní kořeny, postupujeme obdobně jako při zakořeňování listů – buď dáme odnož zakořenit do vody, nebo ji rovnou zasadíme do substrátu a vložíme do skleníčku.

b) množení seříznutím vrcholu růžice

Pro tento způsob potřebujeme starší rostlinu, která již vytvořila několik řad listů. Vrchol růžice odřízneme tak, aby na spodní části krčku s kořeny zůstala alespoň jedna řada listů, jež zajistí životaschopnost rostliny a jejího potomstva. Tuto část rostliny vložíme do pařeniště a mírně zaléváme. Již po několika týdnech začnou v místě napojení listů na krček vyrůstat drobounké odnože. Až dostatečně povyrostou, oddělíme je a pěstujeme jako samostatné rostlinky. Vrchní část odříznuté růžice necháme zakořenit ve vodě nebo ji zasadíme do substrátu - podobně jako v případě zmlazování fialek.

Celkový pohled na seříznutý vrchol růžice..Detailní pohled na tvorbu nových odnoží.Detailní pohled na tvorbu nových odnoží.

c) množení květními stvoly

Tato metoda je ze všech nejsložitější a nejméně úspěšná. U většiny fialek se na květním stvolu nacházejí drobounké páry listů, v jejichž patě je schovaný tzv. spící pupen. Jestliže stvol utrhneme a zasadíme, probudí se pupen k životu a vyroste z něj nová rostlinka. Vzhledem k tomu, že vyrůstá z pupenu a ne jen z jedné buňky jako u listového řízku, je velká šance, že si nová rostlinka zachová znaky chiméry. Pokud však nová rostlinka začne vyrůstat přímo na stonku, chiméra to s největší pravděpodobností nebude.

Vybereme čerstvý pevný stvol, který má dostatečně vyvinuté palístky, otevřené květy i malá poupata. Ostrou žiletkou odřízneme vrchní část stvolu asi 3 mm nad palístky a spodní část stvolu 2 cm pod palístky. Do malého květináčku nebo kelímku nasypeme provlhčený vermikulit nebo jiný substrát a uděláme do něj špejlí otvor. Stonek zasadíme tak, aby se palístky zlehka dotýkaly substrátu. Květináč vložíme do pařeniště na velmi světlé místo bez slunce. Tvorba nových rostlinek může trvat i několik měsíců, buďte proto trpěliví. Často ale stvol shnije nebo uschne.

Schéma květního stvolu.Nad palístky již vyrůstá drobná odnož.Poměrně velká odnož na původním květním stvolu.

Křížení chimér

Chiméry můžeme křížit s ostatními kultivary, ale pruhované květy se na potomky nebudou přenášet - chimérismus není dědičný. Někteří pěstitelé tvrdí, že křížením chimér získali chimérického potomka. Je samozřejmě možné, že některý ze semenáčků bude mít pruhované květy. Není to ale výsledkem křížení chimér, nýbrž náhodnou mutací během raného vývoje nového semenáčku.

Zajímavosti na závěr

Stejně jako u tradičních odrůd mohou být květy chimér jednoduché i plné, vícebarevné, doplněné fantasy, mohou být standardního i miniaturního vzrůstu, převislé. Mezi první oficiálně registrované chiméry patří Granger's Valencia a Granger's Desert Dawn šlechtitele Hugha Eyerdoma z Ohia, které byly do seznamu americké společnosti AVSA zapsány v roce 1980. Nejedná se však o první chiméry, které kdy byly vypěstovány. Chiméry se mezi fialkami vyskytují už odpradávna, ale dlouhá desetiletí je AVSA odmítala zapsat do svého registru, protože se nedaly množit tradičním způsobem – pomocí listových řízků. Dnes už máme o chimérách mnohem více informací a umíme je namnožit tak, aby u potomstva zůstaly zachovány stejné vlastnosti, jaké měla mateřská rostlina. Chiméry se těší nesmírné popularitě a jejich ceny šplhají na aukčních serverech do astronomických výšin. V současné době jich známe okolo 700, ale se zvyšujícím se počtem pěstitelů narůstá pochopitelně i počet nově objevených chimér.


Autor článku - Michaela Kroupová, vytvořeno - 26.9. 2015.

Úvodní strana | Administrace | Michaela Kroupová, 2013-2018