Chiméry: tajemství pruhovaných květů

Slovo chiméra pochází z dávné antické mytologie, kdy označovalo příšeru s hlavou lva, tělem kozy a ocasem draka. V reálném světě označuje výraz chimérismus stav, kdy se v jednom těle vyskytují zároveň dvě geneticky odlišné buněčné populace. V případě afrických fialek jde laicky řečeno o dva různé kultivary smíchané do jedné rostliny, což vede k vyobrazení charakteristických pruhovaných květů.

Pruhovaný květ chiméry  Pruhovaný květ chiméry  Pruhovaný květ chiméry

Chiméry jsou náhodnou hříčkou přírody, jedná se o typ genetické mutace. Ta může být vyvolána stresem, radiací, toxiny, chemickými postřiky a podobně. Růst běžně zbarvené fialky probíhá zejména na vrcholu listové růžice. Všechny buňky takové rostliny mají stejný genotyp. Někdy ale mohou buňky během vývoje rostliny zmutovat a vytvořit tak novou buněčnou populaci, která se od starších buněk liší. Tehdy může nastat jedna ze dvou situací:

  • buňky s původním genotypem se přestávají dále dělit a jsou nahrazovány buňkami s novým genotypem. Výsledkem jsou více či méně výrazné změny ve vzhledu fialky, které v naší terminologii označujeme jako sport.
  • jindy oba genotypy pokračují ve společném růstu a dále se dělí. Výsledkem je fialka složená ze dvou geneticky různých jedinců, které říkáme chiméra, či chimérický sport. Vznikají pruhované květy, tvořené novou i původní barvou zároveň.

Většinu běžných afrických fialek lze množit pomocí listového řízku. Pokud máme štěstí a nová rostlinka nesportuje, získáme z listu kopii mateřské rostliny. Chiméry ovšem nelze množit listovými řízky, protože fialky vypěstované z listu chiméry ztrácejí své původní vybarvení. Koupíte-li náhodou listy v domnění, že získáte stejně vybarvené pruhované rostliny, budete zklamaní.

Abychom pochopili, proč se u chimér nepřenáší informace o barvě květu prostřednictvím listového řízku, musíme si vysvětlit několik důležitých faktů. Listy fialek jsou kromě jiného tvořeny dvěma základními typy pletiva: epidermálním neboli krycím pletivem (pokožkou) a mezofylovým pletivem, které se nachází mezi svrchní a spodní pokožkou listu. Jakékoliv běžné fialky nesou v obou typech pletiva stejnou genetickou informaci o barvě květu. Naopak chiméry mají geny v obou pletivech odlišné - jiná informace se nachází v epidermálním a jiná v mezofylovém pletivu. Epidermální pletivo dává vzniknout vnější části chimérického květu, zatímco mezofylové pletivo vykresluje středový pruh chiméry. Když množíme jakékoliv fialky (běžné, fantazijní i chiméry) listovým řízkem, utváří se zárodek nové rostliny vždy a pouze z epidermálního pletiva. A to představuje v případě chimér problém. Protože nové rostlině chybí genetická informace z pletiva mezofylu od chimérické matky, dochází ke ztrátě pruhovaného zbarvení.

Chimérický květ africké fialky

Chceme-li získat kopii chiméry s pruhovanými květy, musíme rostlinu namnožit takovým způsobem, aby se na potomka přenesly oba typy pletiva. Toho docílíme odnoží nebo květním stvolem. Množení pomocí květních stvolů je metoda poměrně náročná a zdlouhavá, vyžaduje pečlivého pěstitele. Ani jedna z metod navíc není 100% spolehlivá, tu a tam se vybarvení na potomka nepřenese. Proto jsou chiméry mnohokrát vzácnější a dražší než běžné kultivary, k namnožení chimér potřebujeme více času a úsilí.

Vznik nových druhů chimér zatím neumíme naplánovat a nelze je získat ani vzájemným křížením dvou chimér. Nové druhy vznikají opravdu jen náhodnou mutací, ačkoliv šanci na získání chiméry lze údajně zvýšit použitím mutagenních látek. Někteří pěstitelé tvrdí, že se jim podařilo vypěstovat z listu chiméry další chiméru. Ano, velmi vzácně se může stát, že nová rostlinka vypěstovaná z listu chiméry má rovněž chimérické znaky. Ty ovšem nezískala od své chimérické matky, jak by se mohlo na první pohled zdát. Zárodek nové rostlinky se zpočátku vyvíjel normálně jako každý jiný: z epidermálního pletiva, tedy bez pruhů. V dané fázi to ovšem nevidíme, protože rostlina je ještě příliš malá a nekvete. Do chiméry zmutovala nová rostlinka až během svého dalšího vývoje. Podobné je to i v případě křížení chimér. Některý ze semenáčků může mít pruhované květy, není to ale výsledkem křížení chimér, nýbrž náhodnou mutací během raného vývoje nového semenáčku.

Kultivar Bobs OMega není chiméra

Jak si ověřím, že běžná fialka zmutovala do chiméry?

Pokud máme podezření, že nám běžná fialka zmutovala do chiméry a chceme ji uchovat pro další pěstitele, měli bychom ji otestovat. Ne každá fialka, která má pruhované květy, je totiž skutečná chiméra. Třeba kultivar 'Bob's Omega' má na květech jemné proužky, přesto ale chimérou není, neboť se jeho zbarvení přenáší prostřednictvím listů. To je v případě skutečných chimér vyloučeno.

O tom, zda fialka je nebo není chiméra, napovídá výsledek množení. Z několika listových řízků vypěstujeme nové rostlinky. Budou-li kvést stejně pruhovaně jako mateřská fialka, tak se o pravou chiméru nejedná - ta by pruhy nepřenesla. Budou-li potomci z listu kvést jednobarevně nebo jakkoliv jinak než původní rostlina, tak máme jistotu, že mateřská fialka je skutečnou chimérou.

Přeměna v chiméru může proběhnout na celé fialce najednou, nebo mutace postupuje od jednoho stvolu ke druhému a rostlina se mění pozvolna. Samozřejmě může nastat i opačná situace, kdy máme ve sbírce mnoho let standardně kvetoucí chiméru a znenadání začne ztrácet pruhy, aniž bychom změnili naše pěstební podmínky. Výjimečné nejsou ani případy, kdy chiméra obrátí skladbu barev a například z bílého květu s fuchsiovými pruhy se stane fuchsiový květ s bílými pruhy. Takovým změnám říkáme obrácená chiméra, v angličtině reverse.

Pokud chiméra vznikla jako sport běžné fialky, můžeme se na internetu podívat, jestli už nemá od jiného pěstitele přidělené jméno. Například jeden z chimérických sportů od fialky 'Playful Spectrum' je v AVSA registrován pod názvem 'Ko's Watercolor Splashes'. Stejný chimérický sport se však může objevit v krátkém časovém období u více pěstitelů, a tak se nezřídka stává, že je tentýž kultivar pěstován v různých částech světa pod různými názvy. Například v Rusku je chimérický sport od 'Playful Spectrum' pěstován pod názvem 'Greg'. Podobný případ známe rovněž u chiméry vzniklé z kultivaru 'Buckeye Irish Lace'. V Americe je registrována pod názvem 'Ko's Chortle', ale známější je mezi pěstiteli ruský název 'Lesnoi Tsar'. Jestliže chimérický sport nemá přidělený název, píšeme za jméno původního kultivaru slovní spojení chimera sport.

Pruhovaný květ chiméry  Pruhovaný květ chiméry  Pruhovaný květ chiméry

Původní chiméra 'Kilauea' a její dva chimérické sporty: 'TsM-Gvatemala' a 'Floverland Via Lactea'.

Podobně jako u běžných kultivarů mohou být květy chimér jednoduché i plné, mnohobarevné, zdobené fantazijními tečkami a stříkanci, mohou být standardního i miniaturního vzrůstu, převislé. Mezi první registrované chiméry patří 'Granger's Valencia' a 'Granger's Desert Dawn' šlechtitele Hugha Eyerdoma z amerického Ohia, které byly do registru AVSA zapsány v roce 1980. Nejedná se však o první chiméry, které kdy byly vypěstovány. Chiméry se mezi fialkami vyskytují už odpradávna, ale dlouhá desetiletí je AVSA odmítala zapsat do registru z důvodu komplikovaného množení. Dnes se chiméry těší nesmírné popularitě, staly se vyhledávaným sběratelským artiklem. Ceny běžnějších chimér začínají obvykle na 15 dolarech, za ty vzácnější zaplatíme na aukcích i desetinásobek. V současné době je v AVSA evidováno okolo 650 chimér, ovšem počet dalších neregistrovaných chimér lze jen stěží odhadnout. Jistě se celkový počet chimérických kultivarů přehoupne přes 1000. Se zvyšujícím se počtem pěstitelů a kultivarů pochopitelně prudce narůstá i počet nově objevených chimér.


Autor článku - © Michaela Kroupová

Úvodní strana | Administrace | Michaela Kroupová, 2013-2019