Škůdci afrických fialek

Smutnice, černá muška (Bradysia, angl. Fungus Gnat)

Drobné černé mušky s průhlednými křídly se staly součástí mnohých komerčně balených substrátů na bázi rašeliny. Často poletují kolem rostlin a oken, nebo běhají po substrátu. Samotné mušky nejsou pro rostlinu nebezpečné, ale uškodit jí mohou jejich larvy. Ty jsou asi 5 mm dlouhé, mají průhlednou barvu a černou hlavičku. Živí se odumřelými částmi rostlin a při přemnožení napadají i mladé živé kořínky.

Opatření: přepékání nového substrátu nemá příliš smysl, protože se jedná jen o dočasné řešení, mušky stejně zase přilétnou. Smutnicím vyhovuje vlhké prostředí a nadměrná zálivka. Proto snížíme vlhkost vzduchu, zálivku omezíme a substrát necháme proschnout. Odstraníme odumřelé části rostlin a mušky postupně odchytáváme pomocí žlutých lepových desek. Další možností je nasypat na povrch substrátu asi centimetrovou vrstvu jemného křemičitého písku (např. z akvaristiky), pod nímž se larvy zadusí a smutnice se nedostanou k substrátu, aby tam nakladly vajíčka. Velmi účinnou (ale dražší) metodou je bezesporu aplikace parazitických hlístic Steinernema feltiae, které jsou k dostání u brněnské firmy Biocont Laboratory.

Smutnice a její larva. Foto: internet.Smutnice na lepových deskách.

Vlnatý červec (angl. Foliar Mealybug)

Vlnatých červců je velké množství druhů. Africké fialky, orchideje, citrusy a palmy bývají často napadány červci rodů Pseudococcus a Planococcus, např. červcem citroníkovým nebo paprsčitým. Dospělé samičky jsou velké 3 až 5 mm a mají měkké oválné tělo růžovošedé barvy. Vylučují bělavá vosková vlákna, která je chrání před vnějšími vlivy. Pokud se výpotky jednotlivých červců vzájemně dotýkají, vypadá jejich skupina jako malý chomáček vaty. Na rostlinách škodí především sáním rostlinných šťáv, ale zanedbatelné není ani vylučování medovice, která je pak živnou půdou pro rzi a černě. Napadené rostliny se deformují, zaostávají v růstu a při přemnožení hynou. Vlnatí červci žijí především na kořenovém krčku, na spodní straně listů nebo v srdéčku fialky. Rozmnožují se prakticky nepřetržitě, šíří se z rostliny na rostlinu a dlouho vydrží bez potravy i na stěnách či policích.

Opatření: rostliny okamžitě izolujeme. Dospělé samičky a vlnu odstraníme pomocí tamponu namočeného ve vodě s příměsí jaru. Potom je můžeme zadusit štětcem namočeným v oleji a opatrně spláchnout proudem vody. Při silnějším výskytu lze použít chemické postřiky, ty však bývají kvůli voskovým výpotkům červců málo účinné. Můžeme si však pomoci smáčedlem (jarem), které aplikujeme ještě před insekticidem. Postřik opakujeme alespoň třikrát v týdenních intervalech. Invaze červců se může opakovat po několika týdnech až měsících, proto je nutné provádět postřik také u zdánlivě vyléčených rostlin, na nichž se červci již nevyskytují. Ošetřeny musí být všechny rostliny v jedné kolekci. Květináče, police a další předměty v okolí je třeba omýt desinfekčními prostředky na bázi chloru. Můžeme ještě vyzkoušet jednu, pro fialky velice drastickou metodu: celé je na den ponoříme do kyblíku s teplou vodou a několika kapkami jaru. Rostlina tuto koupel sice nemusí přežít, ale při silném napadení červci by stejně uhynula.

Vlnatý červec na rubu listu fialky.

Sviluška, červený pavouček (Tetranychus, angl. Spider Mite)

Drobný šedozelený roztoč, který na podzim mění barvu na oranžovou nebo červenou. Dospělá stádia jsou velká okolo 0,5 mm a nejčastěji se zdržují na spodní straně listů, kde vytvářejí jemné pavučinky. Larvy i dospělci napichují listové buňky a vysávají z nich šťávu. Listy postupně ztrácejí svěží zelenou barvu, při větším napadení žloutnou, zasychají a opadávají. Na vrchní i spodní straně listů se objevují drobné tmavé tečky.

Opatření: sviluškám se daří v teplém a suchém prostředí, proto zvýšíme vlhkost vzduchu nebo rostliny zakryjeme fólií. Tak se svilušky přestanou rozmnožovat a brzy zahynou. Z chemických přípravků lze použít Nissorun 10 WP nebo Vertimec 1,8 EC. Postřiky většinou nehubí vajíčka, proto se musí po týdnu zopakovat. Rostliny, které již mají žluté listy a všude jsou vytvořené husté pavučinky, je lepší rovnou vyhodit, záchrana je takřka vyloučena.

Mšice (Aphidoidea, angl. Aphid)

Mšice jsou skupina hmyzu druhově velmi bohatá. Jen na území České republiky žije asi 850 druhů. Je to malý hmyz s měkkou pokožkou, okřídlený nebo neokřídlený, zbarvený podle druhu žlutě, zeleně, černě nebo růžově. Mšice se neobyčejně rychle rozmnožují a prospívá jim suchý vzduch. Sáním odebírají rostlinám velké množství tekutin a přitom přechází sosákem do rostliny jed. Z vysáté mízy využívají především bílkoviny, zatímco přebytečné cukry vylučují ve formě medovice. Ta vytváří na rostlinách lepkavý povlak, který je pak živnou půdou pro různé černé plísně. Listy jsou často znetvořené, vrcholy výhonů a květy zakrňují.

Opatření: jako včasná signalizace výskytu nám mohou posloužit žluté lepové desky. Rostlině dopřejeme chladnější místo a vlhčí vzduch. Při slabším výskytu můžeme vyzkoušet postřik česnekovým výluhem či mýdlovým roztokem. Při silném napadení použijeme chemický postřik Pirimor 50 WG.

Černé mšice na květu.Černé mšice na květu.Lepkavé kapky na listech.

Molice (Aleyrodidae, angl. Whitefly)

Okřídlený, 1 až 2 mm velký bílý hmyz se dvěma páry křídel, pokrytý bělavými voskovými výpotky. Vyskytuje se hlavně na pokojových rostlinách a ve sklenících. Sedí na spodní straně listů a při vyrušení okamžitě vzlétne. Škodí sáním a vylučováním velkého množství medovice, která je živnou půdou pro černě. Na listech se objevují světlé skvrny, později listy opadávají, rostliny zakrňují a hynou.

Opatření: zvýšit vlhkost vzduchu a do květináče zapíchnout žluté lepové desky. Insekticidy jsou málokdy účinné, ale můžeme vyzkoušet přípravek Mospilan 20 SP. Při aplikaci je třeba důkladně ošetřit celé rostliny, zejména pak spodní strany listů. Postřiky je vhodné střídat a léčebnou kůru několikrát opakovat.

Chvostoskok (Collembola, angl. Springtail)

Drobný bílý škůdce, který sedí uvnitř substrátu a na jeho povrchu, občas také na vnější straně hliněných květináčů. Při zalévání nebo při doteku poskakuje do výšky. Živí se zejména odumřelými částmi rostlin, houbami, řasami, vzácně také jemnými živými kořínky. Na rostlinách ovšem nezpůsobuje větší škody.

Opatření: prospívají v převlhčeném substrátu, proto omezíme zálivku. Při silném napadení ponoříme kořenový bal na několik hodin do vody, a poté rostlinu zasadíme do nového substrátu a vymyté nádoby.


Použitá literatura:

  • Schuster, Thomas. Rychlý pomocník - nemoci rostlin: nejlepší prostředek proti nemocem a škůdcům rostlin. 1. české vyd. Praha : Svojtka & Co., ©2010. 180 s. ISBN 978-80-7352-961-1.
  • Bradley, Steve. Nemoci rostlin a jejich léčba: informace odborníka na dosah ruky: škůdci, choroby, jiné poruchy zdraví. České vyd. 1. Praha : Svojtka & Co., 2008. 144 s. ISBN 978-80-7352-702-0.

Autor článku - Michaela Kroupová, vytvořeno - 1.3. 2013, aktualizace - 10.2. 2016

Úvodní strana | Administrace | Michaela Kroupová, 2013-2018