Roztočík jahodníkový, bramboříkový a široký

Roztočíci patří mezi nejobávanější a nejúpornější škůdce fialek. Alespoň jednou za život se s nimi setká každý pěstitel a pokud včas nezahájíme důkladnou léčbu, zůstanou nám jen oči pro pláč. Na fialkách nejčastěji škodí roztočík široký (Polyphagotarsonemus latus, broad mite), roztočík bramboříkový (Phytonemus pallidus, cyclamen mite) a zejména jeho poddruh roztočík jahodníkový (Phytonemus pallidus subsp. fragariae, strawberry mite).

Roztočík je krémově žlutý nebo nahnědlý mikroskopický pavouček o velikosti 0.1 až 0.25 mm, není tedy viditelný pouhým okem. Zdržuje se především v srdíčku fialky, na spodní straně nejmladších listů, na řapících a někdy též na květech. Při přemnožení se může vzácně vyskytovat i na horní straně listů. Roztočík vysává z listů šťávu a zároveň do nich vylučuje jed. Středové listy blednou, šednou nebo bronzovatí, jejich řapíky se zkracují, čepele se zmenšují, kroutí a zakrňují. Tyto listy jsou pak tvrdé a zduřelé, mohou být na nich skvrny po sání. Rostlina špatně prospívá, nekvete nebo květy usychají ve stadiu poupat. Do dvou let fialka zcela hyne.

Roztočík jahodníkový   Roztočík jahodníkový

Roztočíka si můžeme zavléct do sbírky nákupem napadených rostlin, zeleniny a ovoce. Jeho hostiteli jsou třeba citrusové plody, jablka, jahody, hrozny, okurky, brambory, fazole, rajčata, azalky, chryzantémy, begonie, sedmikrásky, bramboříky, gerbery, břečťany a další. Přinést si ho můžeme z vlastní zahrádky na oblečení nebo na rukou. Přenášejí ho domácí zvířata i hmyz. Spatříte-li na svých rostlinách molice, drobounký bílý okřídlený hmyz, nebo mšice, téměř jistě přinesly s sebou i roztočíka. Bohužel vzhledem k velikosti roztočíka a jeho skrytému způsobu života si nákazy obvykle všimneme příliš pozdě. Léčba rostlin je pak zdlouhavá, časově i psychicky náročná a s nejistým výsledkem.

Roztočík jahodníkový

Na řapících pravděpodobně sedí roztočíci jahodníkoví. Jsou lesklí, sklovitě hnědí a pomalu se pohybují. Pouhým okem opravdu viditelní nejsou, potřebujeme lupu zvětšující alespoň 20x a nejlépe s LED osvětlením. Bez lupy lze vidět jen nepatrné tmavší tečky připomínající mikroskopická zrnka hlíny, jakých jsou na rostlině tisíce. Hledání roztočíka vyžaduje čas a trpělivost. Jen výjimečně je můžeme spatřit v srdíčku při pohledu shora, nejčastěji je najdeme v místech napojení řapíků na krček rostliny, protože je tam největší tma a vlhkost. Nelekněte se, spolu s nimi tam narazíte na spoustu jiných neškodných živočichů, třeba chvostoskoky nebo půdní a dravé roztoče. Ti jsou však o něco větší než roztočíci, jsou sklovitě bílí, velmi rychlí a mají dlouhé přední nožky připomínající tykadla.


Roztočík jahodníkový   Roztočík jahodníkový

Tato mladá rostlinka nevykazovala na první pohled vůbec žádné poškození srdíčka. Nákaza byla zjištěna včas díky cílenému pátrání po nezvaných hostech. Protože byla fialka delší dobu v přítmí, podařilo se mi roztočíky překvapit a vyfotit na čepelích listů dříve než se ukryli hluboko do srdíčka. Podobným způsobem jsem zachytila roztoče i na květech. V klidu se procházeli po lícové a rubové straně květu a po vyrušení zalezli mezi prašníky.

Opatření: pokud nemáme ve sbírce extrémně vzácné kultivary, je nejrozumnější a nejlevnější sbírku zlikvidovat, vše vydezinfikovat a po měsíci začít s pěstováním znovu. Pokud se rozhodneme bojovat, je potřeba ošetřit všechny rostliny ve sbírce, i ty zdánlivě zdravé. Roztočík je velmi úporný škůdce a rozhodně se nevyplácí podceňovat situaci. Základním opatřením je radikální snížení vlhkosti v okolí všech fialek. Nějaký čas zaléváme fialky pouze zespodu, a to v takovém množství, aby povrch zeminy zůstával suchý. V suchém prostředí vajíčka zasychají a populace roztočíka se přirozeně snižuje. Rostliny se nesmí navzájem dotýkat. Poměrně účinným řešením je vyříznutí zakrnělého srdíčka a jeho následná likvidace. Na zbytku rostliny ponecháme 4 až 6 starších listů a takto upravenou fialku ošetříme opakovanými chemickými postřiky. Po vyříznutí srdíčka se nemá roztočík kam ukrýt před světlem, přestává vysávat z rostlin šťávu a klást vajíčka. Chemický postřik se navíc dostane do všech míst a je tedy účinnější. Do měsíce začnou na vrcholu koruny rašit nové zdravé odnože. Ty později oddělíme a pěstujeme jako samostatné rostliny. Původní rostlinu vyhodíme.

Chemická ochrana: k hubení roztočíka se používají přípravky s tzv. akaricidním účinkem. Během léčby se doporučuje přípravky vystřídat, aby si na ně roztočík nevybudoval rezistenci. Při nákupu postřiků se neřídíme názvem výrobku, ale jeho účinnou látkou. Jeden a tentýž výrobek se totiž prodává u nás a v zahraničí pod různými názvy, podobně jako léčiva. Na roztočíky působí účinné látky abamectin, fenpyroximát, spiromesifen, tebufenpyrad, pyridaben, milbemectin a další. Míra účinnosti přípravku ovšem závisí na druhu roztočíka. Například abamectin a tebufenpyrad dobře hubí roztočíka jahodníkového, ale proti roztočíkovi bramboříkovému účinnost klesá. Pokud tedy nepožádáme výzkumný ústav o laboratorní testy k přesnému určení škůdce, je použití jakéhokoliv přípravku sázkou do loterie. V každém případě je naprosto zbytečné stříkat napadené rostliny insekticidy typu Mospilan, Careo a Karate, které na roztočíka prokazatelně neúčinkují. Stejně tak nepůsobí postřik Nissorun, přestože se jedná o akaricid s dobrým účinkem proti svilušce a jiným druhům roztočů.

V současné době je u nás možné zakoupit pouze jeden přípravek v maloobchodním balení, u kterého je deklarována účinnost na roztočíka jahodníkového, a tím je Vertimec s účinnou látkou abamectin. Částečně by měl působit i na roztočíka širokého a bramboříkového. Jahodáři používají na roztočíka jahodníkového také postřik Floramite s účinnou látkou bifenazát. Je možné, že na zmíněného roztočíka Floramite skutečně účinkuje, nicméně podle zahraničního příbalového letáku na zbylé druhy (roztočíka širokého a bramboříkového) nepůsobí (a mně tedy příliš nezabral ani na roztočíka jahodníkového). K profesionálnímu použití v zemědělství je určen přípravek Masai s účinnou látkou tebufenpyrad, ten je ale možné koupit jen na základě platného osvědčení. Ze zahraničních přípravků dostupných běžným pěstitelům lze zmínit například Kiron Milben-EX s účinnou látkou fenpyroximát. Profesionálům jsou určeny přípravky Avid s účinnou látkou abamectin (obdoba Vertimecu), Akari s účinnou látkou fenpyroximát, Forbid s účinnou látkou spiromesifen, Ortus s účinnou látkou fenpyroximát či Milbeknock s účinnou látkou milbemectin. Tyto profesionální přípravky prodávané ve velkém balení jsou ovšem pro fialkáře velmi drahé, za cenu jednoho postřiku si v podstatě můžeme pořídit novou sbírku fialek.

Fialky napadené roztočíkem ošetřujeme k večeru po západu slunce. V přítmí je roztočík aktivní a vylézá ze svého úkrytu. Postřik je vhodné provádět například v koupelně, kde vlhký a teplý vzduch taktéž vyláká roztočíka z úkrytu a je pak mnohem snadnější ho zasáhnout. K postřikům se doporučuje přidat smáčedlo Silwet, které zajistí rovnoměrné pokrytí listů postřikovou kapalinou. Vertimec připravujeme v koncentraci 2 ml na litr vody. Důkladně postříkáme horní i spodní stranu listů, řapíky, krček i povrch zeminy. Květináč můžeme zabalit do sáčku, aby se zemina nevyplavila, a celou fialku vykoupat v roztoku. Kvetoucím rostlinám odstraníme květy i poupata. Provzdušníme tím srdíčko a zlikvidujeme část škůdců. Jelikož Vertimec hubí jen dospělce a nikoli vajíčka, ošetříme všechny rostliny třikrát v intervalech 7 dnů. Se 100% účinností akaricidů ale rozhodně nepočítejte. Vyzkoušela jsem Vertimec i Forbid (světovou jedničku na trhu v boji s roztočíkem), přesto část roztočů přežila a dál se krmila mými fialkami.


Autor článku - © Michaela Kroupová

Úvodní strana | Administrace | Michaela Kroupová, 2013-2019