Přezimování afrických fialek

Africké fialky patří mezi rostliny, které nevyžadují žádné zvláštní podmínky k přezimování. Po celý rok je pěstujeme v domácnostech při teplotách okolo 18 až 25°C a dopřáváme jim pravidelnou zálivku vlažnou odstátou vodou. Fialky umístěné ve vytápěných místnostech pod umělým osvětlením můžeme i nadále přesazovat, množit a přihnojovat podle našich zvyklostí, není nutné navozovat klidový režim. Bohužel každý nemůže zajistit svým rostlinám takto ideální podmínky a důsledkem pak bývají nepříjemné ztráty.

Fialky umístěné na méně osluněných parapetech se v zimě často potýkají s nedostatkem světla. Zpomalují svůj růst, přestávají vytvářet nová poupata, spodní listy odumírají. Listové řízky hůře zakořeňují, malé rostlinky bývají slabé a vytáhlé. Mrazivý vzduch, který trvale proudí přes mikroventilaci oken, způsobuje nevzhledné skvrnitosti listů i jejich následné vodnatění a uhnívání. Suchý vzduch ze sálajících radiátorů může být příčinou usychání špiček listů, případně měknutí a uvadání celých listů, což svádí pěstitele k vydatnějšímu zalévání. V mokrém substrátu pak nezřídka dochází k hnilobám kořenů.

Skvrnité listy z chladného vzduchu   Skvrnité listy z chladného vzduchu

Typickými projevy nachlazení od pootevřených oken jsou výrazné žluté a hnědočervené skvrny.

Nebezpečné mohou být pro africké fialky trvale nízké teploty. Při teplotách okolo 15°C se zpomaluje růst listů, ale při optimálních světelných podmínkách rostlina nadále prospívá a kvete. Klesne-li teplota pod 13°C, zastavuje fialka zcela svůj růst a listy se kroutí dolů. Květy se deformují a blednou, u fialek pěstovaných pod umělým osvětlením dochází k zahušťování středových listů v důsledku nadbytku světla. Některé rostliny reagují nepřiměřenou tvorbou odnoží a stromovitým růstem. Při kritické hranici 10°C fialky pozvolna hynou. Listy jsou na omak měkké, hadrovité, na rubové straně se objevují průsvitné skvrny. Tyto příznaky se často projevují až po několika dnech. Zpočátku tedy můžeme mít pocit, že se naše rostlina dokáže s nízkými teplotami vyrovnat, ale nejpozději po pěti dnech dochází k náhlému odumírání listů, kterému už mnohdy nelze zabránit. U zachráněných rostlin je regenerace velmi náročná a zdlouhavá.

A co dělat v případech, kdy nelze udržet teplotu v místnosti nad 15°C? Pokud nemáme podlahové vytápění, umístíme rostliny co nejvýše nad podlahou. Rozdíl teplot mezi spodní a horní policí regálu může činit i 2°C. Malé rostlinky umístíme do pařenišť, v nichž je také o něco tepleji než volně na polici. Osvědčilo se mi zalévat obden malým množstvím teplé vody, aby se zemina alespoň na chvíli prohřála. Zemina musí být vzdušná a vylehčená perlitem, který zároveň slouží jako izolant. V žádném případě rostliny nehnojíme, poněvadž při nízkých teplotách nejsou schopny dostatečně vstřebávat živiny.


Listy odumírající kvůli chladnému vzduchu   Listy odumírající kvůli chladnému vzduchu

První reakcí fialek na dlouhodobě nízké teploty je kroucení listů. Později se objevují nekrotické skvrny, listy jsou hadrovité a pomalu hynou.

Jestliže pěstujeme fialky ve vytápěné místnosti na málo osluněných parapetech, přestaneme je hnojit. Zeminu udržujeme stále mírně vlhkou a hlídáme, abychom rostliny neusušili nad rozpálenými radiátory. Nenecháváme dlouhodobě pootevřená okna. Pokud to není nezbytně nutné, odložíme množení na jaro. Mnohé zkušenosti prokázaly, že rostliny z jarních listů rostou a kvetou mnohem rychleji než slabé rostlinky z lístků podzimních. A pokud vaše fialky nejsou právě v ideální kondici, nezoufejte. S prvními jarními paprsky se opět probudí k životu a po přesazení jistě bohatě pokvetou...


Autor článku - © Michaela Kroupová

Úvodní strana | Administrace | Michaela Kroupová, 2013-2019