Kořenoví červci

Kořenoví červci byli dříve pohromou pro pěstitele kaktusů a sukulentů. Těm škodily zejména druhy jako Rhizoecus cacticans, Rhizoecus falcifer Kunckel a Rhizoecus aloes, preferující suchou a vzdušnou zeminu. Bohužel spolu se zásilkami rostlin z Ameriky se do Evropy rozšířily i další druhy kořenových červců, které se pak staly skutečnou hrozbou i pro africké fialky.

Červci z rodu Rhizoecus (v angličtině Root Mealybugs) jsou drobní ploší škůdci o délce 1-2 mm, jejichž tělo je chráněno bílými voskovitými výpotky. Tvoří husté kolonie v půdě, ale menší množství se usazuje i nad povrchem substrátu v okolí krčku rostliny. Samičky kladou vajíčka na vnitřní stranu květináče nebo v okolí kořenů, kde pak můžeme pozorovat typický bílý povlak připomínající plíseň. Červci se nápadně podobají drobným zrnkům perlitu, proto bývá jejich odhalení velmi obtížné. Dospělé samice a larvy se živí na kořenech rostlin, z nichž sají rostlinné šťávy, a zároveň vypouští do kořenového systému látky, které negativně ovlivňují metabolismus fialky. Napadená rostlina se i přes dokonalou péči vyvíjí pomaleji, zakrňuje a málo kvete. Listy blednou a žloutnou, oslabená rostlina postupně umírá na druhotné houbové či bakteriální infekce. Časový interval od infikování zeminy a vnějším projevem na rostlinách může být dlouhý až šest měsíců.

Kořenoví červci   Kořenoví červci

Bílý povlak na okrajích květináče může být pouhá plíseň, častěji je ale známkou napadení kořenovým červcem. Prohlédněte důkladně kořeny a podmisku.

Opatření: v odborné literatuře se píše, že kořenoví červci prospívají v suché a propustné zemině. Praxe ovšem ukázala, že se jim velmi dobře daří i ve vlhké zemině a při knotové závlaze. Prevencí proti šíření škůdce je nestavět více rostlin na jeden společný podnos. Kořenoví červci jsou při zálivce vyplavováni drenážními otvory a cestují od jedné rostliny ke druhé. Proto pravidelně kontrolujeme zejména spodní stranu květináčů. Boj s červci je poměrně náročný, mnohé postřiky se v doporučovaných koncentracích ukázaly jako neúčinné. Při slabším napadení máčíme kořeny v silném roztoku systémového insekticidu smíchaného s několika kapkami jaru jako smáčedla. Ošetřit bychom měli i zbytek rostliny, tedy hlavně krček a spodní stranu listů přiléhajících k zemině. Preventivně musíme ošetřit i okolní fialky a všechny rostliny na společném tácu. Aplikaci je nutné zopakovat dvakrát až třikrát v intervalu 5-10 dnů (viz příbalové letáky), poněvadž některé insekticidy hubí jen dospělce, nikoliv vajíčka. Silně zamořeným rostlinám je rozumnější zcela odřezat kořeny a důkladně je vykoupat v insekticidu. Můžeme použít přípravky Mospilan, Confidor, Actara, Karate, Careo apod. Nejedná-li se o velmi vzácné kultivary, stojí za zvážení úplná likvidace rostlin.


Autor článku - © Michaela Kroupová

Úvodní strana | Administrace | Michaela Kroupová, 2013-2019